Když se ztratí důvěra a hledá znovu své místo v našem srdci

Důvěra bývá základem vztahů, životních rozhodnutí i našeho vnitřního klidu. Když ji máme, svět působí přívětivěji a naše kroky jsou jistější. Je to stav, ve kterém se cítíme bezpečně, protože víme, že se můžeme spolehnout na sebe, nebo na druhé. Pokud se ale vytratí, přichází prázdno. Cítíme bolest, která svírá hruď, v hlavě se rodí pochybnosti a srdce se uzavírá. Ztráta důvěry přináší zmatek, pocit zrady a nejistoty, jestli je vůbec možné se někomu znovu otevřít. Často se ke všem těm pocitům přidává i smutek, že jsme přišli o něco nebo někoho, co jsme považovali za samozřejmost, což je špatně a je dobré si v tu chvíli uvědomit, že nikdo a nic nesmí být samozřejmost. Ani VY. V tomto okamžiku se může zdát, že se vše zastavilo a už nikdy nebudeme schopni nikomu věřit. Jenže když je ztráta důvěry čerstvá, pohled na svět je temnější než kdy dřív, ale i tak je obnova důvěry možná. Nikdy to není návrat do původního stavu, ale spíš proměna. Důvěra, která se znovu rodí, už není křehká a slepá. Stává se hlubší, pevnější a vědomější. Proč? Protože nevychází jen z očekávání, ale z vnitřního rozhodnutí otevřít se navzdory minulým ranám. Je to proces, který vyžaduje trpělivost, upřímnost k sobě samým a ochotu pustit staré křivdy. Ztráta důvěry je bolestivá, ale zároveň nás učí, že v sobě máme sílu znovu se postavit a najít nový pocit jistoty. 

Pamatujte, že vaše odvaha se znovu někomu otevřít, je dar. Kdo tento dar odmítne, nebo pošpiní další lží, ten si vaší důvěru nezaslouží a není to váš problém, ale problém toho druhého. V takovém případě nechte dotyčného odejít, protože takový člověk nemá ve vašem životě místo. Dát druhou šanci není špatné rozhodnutí, ale nesmí být ta ,,druhá" šance pětkrát za sebou s tím, že je konec vždycky bolestivý a plný zklamání. 

S láskou, Michaela ❤️